Vzhledem k tomu, že preference k vytváření párů můžeme jednoznačně kvantifikovat počtem zformovaných plně párových a polopárových stavů, je z těchto čísel nepochybné, že vnitřní struktura čtveřice je následující:
Všimněme si, že s přihlédnutím k taxonomických znakům lze první z párů též nazývat párem botickým, druhý pak abotickým.
Význam plně párových a polopárových stavů je vzhledem k realizaci citového života uvnitř páru zjevný. Ovšem vzhledem k celku čtveřice reprezentují plně párové a polopárové stavy takzvané odstředivé síly, neboli potenciální rozpad čtveřice do dvojic. Naopak hybridní stavy (fluktuace mezi dvojicemi) představují dostředivé síly, které drží čtveřici pohromadě jakožto celek. Právě v existenci a dlouhodobé rovnováze obou druhů sil se podle nás skrývá tajemství soudržnosti Čtyřlístku. To nám také vysvětluje postele sražené k sobě. Poměr dostředivých a odstředivých sil potřebný k tomu, aby se obě dvojice udržely pohromadě je vyjádřen příslušnými počty plně párových resp. polopárových stavů na straně jedné a hybridních stavů na straně druhé, tedy – jak ukazují námi studované případy – zhruba 6:1.
Čtyřlístek zajisté může být – a pro nás už třicet let skutečně je – vzorem stabilního a zároveň hravého a invenčního soužití různorodých jedinců. Nabízí se tedy zevšeobecnění výše uvedených poznatků na obecný případ stabilní čtveřice, vnitřně tvořené ze dvou párů. Hypotézu vyslovujeme ve formě Základního dogmatu soužití:
Detailní rozpracování dogmatu je předmětem další výzkumné práce. Jako bonus zatím nabízíme tzv. Hypotézu polovičního počtu bot (neodborně též zvanou Polobotická premisa):
HPPB: Nejstabilnější je čtveřice vnitřně tvořená botickým a abotickým párem.
K ověření či vyvrácení této hypotézy však vede ještě dlouhá cesta, dlážděná mravenčí statistickou prací, prověřující fungování jiných slavných čtveřic. Zatím se náš zájem zaměřil na kocoura Vavřince a jeho přátele, Rychlé šípy a Tři mušketýry, kteří, jak všichni víme, byli ve skutečnosti čtyři. O výsledcích vás samozřejmě budeme informovat.