Láska a Čtyřlístek

A nyní již můžeme přejít k tématu, na které jistě netrpělivě čekáte. Otázka citového soužití Čtyřlístku zaměstnávala mnohé, ale jen nemnozí k ní přistupovali s dostatečnou objektivitou a se zájmem striktně diktovaným snahou odhalit objektivní fakta. Ptejme se tedy konečně bez lišáckého pomrkávání a dvojsmyslného pomlaskávání, sine ira et studio:

Co se děje za okny domku Třeskoprsky č. p. 7 v noci?

Jaký je skutečný intimní život Čtyřlístku?

Výchozí pro nás bylo prvních 110 čísel Čtyřlístku, tedy celý kanonický soubor plus prvních deset deuterokanonických čísel. Tím jsem získali dostatečně rozsáhlý studijní materiál (jen pro představu: 110 čísel, to je více jak 880 kreslených stran a tedy, při průměru osmi obrázků na stránku, zhruba 7040 obrázků), který zároveň můžeme bez dalších omezení, týkajících se zejména vyšších deuterokanonických dílů, brát jako věrohodný zdroj informací o každodenním životě v Třeskoprskách.

Co se z tohoto množství dovídáme o citech? Žalostně málo. Posuďte sami: Dvakrát položil Myšpulín ruku na rameno Pinďovi, dvakrát Pinďa objal Bobíka, jednou Fifinka Pinďu, jednou spolu leží Myšpulín s Fifinkou na jedné dece, jednou tak činí Pinďa s Bobíkem, jednou Fifinka s Pinďou. A to je v podstatě celé. Navíc nic, co by překročilo rámec běžných společenských konvencí. Vycházíme-li z předpokladu, že se v případě Čtyřlístku jedná o duševně i fyzicky zdravé jedince a tedy, že nějaký intimní život mají, je až zarážející, jak důsledně v tomto bodě autoři mlčí. Čili pro další práci nám nezbývá nic jiného, než hledat indicie nepřímé a obrazně řečeno číst mezi řádky nebo snad přesněji mezi obrázky.