SzaOČ
Svěcení jara
2009
V pátek 20. března 2009 12:43 SEČ vstoupilo Slunce do znamení Berana a začalo tedy astronomické jaro, i když počasí - asi 2 °C nad nulou a drobné sněžení - tomu příliš neodpovídalo. Přesto se ti z nás, kterým letos zima přišla dlouhá rozhodli jaro přivítat krátkou slavností, zpečetěnou rozhodným a nedvojakým činem.
Krátké projevy k odcházející zimě a nastupujícímu jaru pronesli zasloužilí členové Společnosti, lkavými tóny houslí vše doprovodil pan Lukáš Kuta.
byla jsi bílá, byla jsi mrazivá, byla jsi, jak má být. Vlekaře jsi potěšila, silničářům jsi zamotala hlavu, těm kteří v nížinách zpupně harašili sněhovými děly jsi nadělila vrchovatou měrou. A kdybychom si jako někteří naivně mysleli, že svět funguje jako automat na kafe, snad bychom i řekli, že jsi byla políčkem do tváře každému, kdo věří na globální oteplování. Ale my se v závěrech neukvapujeme a proto jen tiše voláme: „Gerdo, Káji, hurá na prázdniny! A za devět měsíců zase na shledanou.“
2010
Opět po roce. Tentokrát v sobotu 20. března 2010 18:32 SEČ. Účast hojnější, počasí jarnější, ale též dva mučedníci, jeden dokonce se čtrnácti stehy na noze. Poučení do příštích ročníků: Boty do vody nutné. A jako tradiční ochutnávka jeden z projevů, tentokrát k přicházejícímu jaru. A jako vždy pan Lukáš Kuta s houslemi a ohnivými italskými melodiemi, které rozehřívaly naše srdce.
my víme, doba už je taková. Musíš být politicky korektní, musíš se zavděčit všem. Ale my jsem nepřijeli do Prahy po železnici, my jsem se netřeli sněhem, ani jsme si nelebedili v ledové tříšti. Zimu jsem trávili jak se sluší a patří, v přetopených pohostinských místnostech, u rozpáleného žebroví radiátorů a ven nevycházeli bez vatovaných kabátů a teplých šál. Proto dovol, abychom pro tuto chvíli odložili veškerou korektnost stejně, jako za chvíli odložíme své svrchníky a zvolali: „Vesno, ty holka boubelatá! Zahřej nás ve svém voňavém rozkvetlém náručí. Budeme to potřebovat!“
Myšpulín, Haló, tady ufoni
2011
21. března 0:21 SEČ. Příležitost přivítat jaro naposledy v tomto století jak se sluší a patří, tedy 21. března, si nenechali ujít celkem čtyři odvážlivci. Jen my, tma a řeka. Beze svědků, bez záznamů a fotografií. Co víc si přát!
2012
20. března 6:14 SEČ. Je možné jít ještě dál. Výzva pro tři odhodlané a jednoho přihlížejícího na břehu. Mlžný opar, rozpité slunce, Karlův most a Kampa bez lidí. Jako za starých časů. A snídaně v útulné pekárně, kterou už si snad nelze více zasloužit.
2013
Z 18. na 19. března sice v Praze napadlo pět centimetrů sněhu a slepá Vltavská ramena se zatahovala tenkým povlakem ledu, ale my jsme si nepřipustili žádnou pochybnost. A byli jsme odměněni. První jarní den, středa 20. března, byl teplý a slunečný. A jediné, co zbylo v centru města ze sněhu, byl jen o trochu vyšší průtok Vltavy pod Karlovým mostem. A tak přesně ve 12:02 SEČ vstoupili čtyři odvážní do vltavského proudu, podporováni skupinkou přihlížejících na břehu. Voda byla jako řemen, ale na to už jsme zvyklí. Pak alespoň lépe chutná v nedaleké hospůdce. Jaro začalo!
2014
Letos první jarní den, čtvrtek 20. března, připomínal spíše začátek léta. Padaly teplotní rekordy, slunce svítilo, dalo se chodit v krátkých kalhotách a tričku. Ale my jsem se nenechali zmýlit. Přesně v 17:57 SEČ vstoupilo šest odhodlaných do vltavských vod. Jako vždy podporováno skupinkou méně odhodlaných na břehu. Voda tentokrát opravdu nebyla tak studená a někteří se tedy v jejím objetí zdrželi o nějaké to jedno dvě tempa déle než v jiných ročnících. Jaro je zase tady.
2015
Pátek 20. března přinesl slunečné, suché a relativně teplé počasí (10 °C a více), částečné zatmění slunce, ale přes pozdní hodinu (začátek jara připadal na 23:45 SEČ) i nejhojnější účast v dějinách. Rovných osm borců se vnořilo do osvěžujících vltavských vod a mohlo tedy zodpovědně prohlásit: „Jaro je mezi námi!“
A pro ilustraci alespoň jedno foto, byť v kvalitě nevalné.
2016
Neděle 20. března, 5:30 SEČ. Co více dodat!? Jen jediný účastník, navíc kvůli špatně seřízeným hodinkám o hodinu dříve, tedy ještě v hluboké zimě. A několik nekvalitních fotografií náhodného kolemjdoucího z Německa, které by stejně dobře mohly být důkazem existence lochnesské příšery. Tradice byla podrobena těžké zkoušce, aby mohla posílena vyrazit do dalších let.
2017
Pondělí 20. března, 11:28 SEČ. Opět v plné síle! Hojná účast na břehu i ve vodě, počasí podmračené, větrné, ale teplé (kolem 12 °C) a suché. Slunce se samozřejmě ukázalo až po půl dvanácté. Po krátkých improvizovaných projevech k zimě i jaru se k úplnému ponoru odhodlalo osm borců, čímž byl vyrovnán rekord z roku 2015. A snad se, byť jen částečně (obřadné mytí nohou), odhodlala i první žena v dějinách této tradice. Leč kronikářům, příliš zaneprázdněným vlastním pobytem v osvěžujícím živlu, a z větší části i dokumentaristům usazeným na břehu zůstala klíčová část této historické události zastřena tajemstvím. A tak to konec konců i má být.
2018
Úterý 20. března, 17:15 SEČ. Víkend byl i v Praze ve znamení vydatné sněhové nadílky a celodenního mrazu, který se držel ještě v pondělí. Úterý pak přineslo asi 2 °C nad nulou a teplotu vody jen nepatrně vyšší. Snad proto se v tuto celkem ideální hodinu sešli jen tři bojovníci, podporovaní stejným počtem přátel na břehu (japonské turisty nepočítaje). Ale kdy jindy než v takovémto počasí je třeba dát zimě i jaru jasnou zprávu!? Ponor byl jako vždy osvěžujcí a samozřejmě i bleskově rychlý. Ale ani tak neušel bdělému oku dokumentaristky.
2019
Středa 20. března, 22:58 SEČ. Předjaří, které tentokrát nezadržitelně spělo k jaru. Přes den slunečno, teploty šplhaly k 15 °C. V inkriminovaný čas stále ještě příiemné 4 °C nad nulou. Účast hojná, rekordy z předchozích let vyrovnány. Ve vodě osm borců, na břehu další čtyři diváci, z toho dvě dámy, ve vodě ovšem letos ani kotníčkem žádná. O plném ponoru nemluvě. Takže stále ještě čekáme. I tak ale máme každoroční jistotu. Jaro je opět tady a my byli u toho!
2020
Pátek 20. března, 4:49 SEČ. Hodina vskutku jen pro velmi odhodlané dobrodruhy. Našli se minimálně dva, kteří byli připraveni tuto těžkou zkoušku charakteru podstoupit, leč na scénu vstoupil koronavirus a s ním 12. března i nouzový stav, který učinil přítrž podstatně zásadnějším věcem, než jen vítání jara. A tak ten magický okamžik tentokrát proplul bez nás. Ale jaro naštěstí i tak přišlo.
2021
Sobota 20. března, 10:37 SEČ. Loni jaro nebylo přivítáno a letos jako by nám to dalo znát. V devět hodin ráno lehký poprašek sněhu a na teploměru -5 °C. A navíc, kdo by to byl loni řekl, opět nouzový stav a opět omezení pohybu a setkávání více osob. Tentokrát ale, o rok zkušenější, jsme se již nedali odradit, jen jsme rituál přizpůsobili aktuální podmínkám. Celkem pět borců a jedna borkyně (konečně a neoddiskutovatelně!) vstoupilo do vln. Tři v rybníce zvaném Asuán v Prokopském údolí, tři v Lysolajích na Lysolajské pláži. Jaro bylo přivítáno!
2022
Neděle 20. března, 16:33 SEČ. Počasí suché slunečné, ale pocitově chladné, i když se teploměr šplhal někam k 10 °C. Doba neklidná, koronavirus sice na ústupu, alespoň z pohledu úřadů a omezení, ale na vzestupu nesmyslná a tragická válka na Ukrajině, jen několk stovek kilometrů od našich hranic. Přesto, a nebo snad právě proto, se nás sešlo nejvíce v celé historii. Nepočítáme-li přihlížející, rovných deset odhodlaných, z toho dvě ženy – jedna symbolicky z ukrajinského Lvova, okusilo první jarní koupel ve Vltavě u Karlova mostu. Kéž se za rok všichni sejdeme znovu v klidnějších mírových časech.
2023
Pondělí 20. března, 22:24 SEČ. Přes den teplo, slunečno, ke 14 °C, a i pozdní večer si v sobě podržel něco z této příjemné atmosféry. Ne, že by časy byly klidnější, ale to nám nezabránilo sejít se opět na starém místě pod Karlovým mostem. Nepočítáme-li přihlížející, do vody nás vstoupilo osm, z toho opět jedna žena, již třetí v historii svěcení jara. A nově též jeden z nejvěrnějších, kterému letos povinnosti zabránily být na místě samém, zorganizoval iniciativně filiální svěcení jara v řece Bečvě, jak dosvědčuje dokumentární fotografie.
2024
Středa 20. března, 4:06 SEČ. Co může být větší výzvou, než vítání jara ve studené vltavské vodě? Učinit tak ve čtyři hodiny ráno. Nebeská tělesa rotují a neptají se, kolik je hodin. Teplota na nule či lehce pod a v liduprázdném městě dva odhodlaní, kteří nikým neviděni učinili několik rázných temp jaru vstříc.
